Rozhodl jsem se složit další básničku, tentokrát pro člověka, který se stal mým největším přítelem, který je pro mě vším. Dodnes nemohu uvěřit, že jsem potkal takového hodného človíčka, který si mě váží takového, jaký jsem. Ukázal mi, co je to štěstí a radost, věco pro mě dosud nepoznané. Renatko, děkuji Ti, jsi pro mě vším. Děkuji, že jsi!

Jedna z mých prvních básní, kterou jsem nedávno upravil, aby měla hlavu a patu... Ach to byly časy, kdy jsem se nešťastně zamiloval. Ale jak se říká: "I nešťastná láska, je lepší než žádná láska"...

Už je to milí, přátelé, téměř tři měsíce, co jsem naposled přispěl článkem do tohoto blogu. Ne nebojte, nezanevřel jsem na vás...

Protože se blíží Valentýn - svátek všech zamilovaných, tak i přesto, že tento svátek není součástí naší kultury a tradic a byl k nám zavlečen uměle s komerčními úmysly, naservíruji vám další porci citátků - tentokrát těch o lásce...

Říká se, že láska kvete v každém věku, o tom není sporu... ale kvete láska i mezi různými věky?

Mé přání...

Jaký je smysl života? Proč zde jsme? Jak se svým životem nakládáme? Vykročili jsme správným směrem? Velmi časté otázky, které si lidé pokládají od nepaměti, existuje na ně však nějaká odpověď?

O hořkosti bytí na tomto světě, o lidské bezcitnosti...

Jedno malé kochání se večerním předvánočním městem.

O tom, že Vánoce již dávno ztratily svůj původní smysl, své kouzlo, svou atmosféru bylo již napsáno bezpočet článků. Já nebudu výjimkou a k těmto názorům se připojuji...